A    B    C    D    E    F    G    H    CH    I    J    K    L    M    N    O    P    Q    R    S    T    U    V    W    X    Y    Z 

Vodič

Z širšího pohledu jsou vodiče takové látky, které mají schopnost vést elektrický proud. Tato vlastnost je možná v případě, že materiál obsahuje volné částice schopné přenášet náboj. Z hlediska elektroinstalace je vodičem častěji míněn drát nebo kabel z elektricky vodivého materiálu.

Dobrý vodič s nízkou hodnotou elektrického odporu je charakterizován především vysokou schopností vést proud a zároveň se nezahřívat. Tomu lze předejít i volbou správného průřezu vodiče, kdy platí, že čím je průřez větší, tím méně se bude zahřívat. Dimenzování vodičů, zejména výpočet průřezu vodiče, je tedy důležité téma nejen z funkčního, ale i z bezpečnostního hlediska.

Pro správnou orientaci při provádění elektroinstalace, její údržby a oprav je učiněna dohoda o značení vodičů. Jednotlivé barvy pak rozlišují, zda je vodič určen pro vedení signálů nebo silové elektřiny. Ve střídavé soustavě pak platí, že vodič vedení je označen černou, hnědou nebo šedou barvou, ochranný vodič je žluto-zelený a střední vodič světle modrý.

Vrut

Vrut je samořezný šroub se závitem uzpůsobeným pro upevňování a spojování dílů bez nutnosti vrtání díry, a především bez potřeby zajištění matkou. To je rozdíl mezi vrutem a šroubem, který má naopak závit konstruovaný pro použití matky nebo jiného protikusu se shodným, ale tentokrát vnitřním závitem.

Obvykle jsou vruty používání do dřeva, sádrokartonu a podobně měkkých materiálů. Výjimkou nejsou ani tvrdokovové vruty do plechu nebo kovů obecně. V kombinaci se vhodnou hmoždinkou je možné je využít i pro upevnění do zdiva či betonu. Existují i varianty pro přímé zavrtání bez použití hmoždinky, kterým se říká turbošrouby. V každém případě je velkou výhodou použití vrutů následná rozebiratelnost spoje.

Vruty lze rozlišit i dle použité drážky vhodné pro konkrétní nástroj. Základním provedení je plochá nebo též přímá drážka. Obvyklejší je drážka křížová. Pro použití akunářadí, konkrétně akušroubováku, a vyvinutí většího kroutícího momentu se nejlépe hodí drážka hvězdicová, jinak též torx.

Vysokonapěťový vodič

Vysokonapěťový vodič se využívá pro rozvod elektrické energie na dlouhé vzdálenosti – jedná se například o přenos elektřiny z elektráren nebo transformačních stanic do lokálních sítí a domácností. Vysokonapěťové zařízení a kabely se nachází v dostatečně velké vzdálenosti od okolního prostředí, aby se zamezilo riziku zranění. Vysokonapěťové kabely najdete například v nadzemním a podzemním vedení (pod zemí nebo mořem).

Tyto vodiče jsou vyrobeny z kvalitních kovových materiálů (například hliník a měď), které zvládne mimořádně vysoké napětí a zároveň zamezí energetickým ztrátám. Důležitá je také jejich izolace, která má nejčastěji podobu PVC, XLPE, kopolymeru nebo gumy – tedy materiály snižující riziko elektrických výbojů.

Odpojovač

Odpojovač je bezpečnostní prvek elektrických obvodů bez zátěže. Slouží k okem viditelnému odpojení spotřebičů od napětí výhradně v případě, že jimi neprochází proud. To je zásadní rozdíl ve funkci odpojovače a pojistkového odpínače, který v obvyklém provedení odpojuje pouze jmenovitý proud.

Vyskytuje se například v podobě pojistkového odpojovače či mechanického odpojovače baterií. Ten důvěrně znají příznivci spáleného benzínu, kteří jím ochraňují autobaterie svých garážovaných a opečovávaných historických nebo jen víkendově využitých automobilů před vybíjením v klidovém stavu.

Instalace odpojovače bývá často kombinována s použitím uzemňovače. Opět jde o mechanický spínač, tentokrát ale určený, jak jeho název dostatečně naznačuje, k uzemnění části obvodu. Po určitou dobu je schopen vést i zkratový proud.

Oddělovací transformátor

Transformátor, který slouží ke galvanickému oddělení síťového napětí proti zemi, se v elektrotechnice nazývá oddělovací transformátor. Po dotyku pouze jednoho z výstupů takového zařízení je transformátor bezpečný, nesmí však dojít k vodivému spojení dvou vodičů.